Příplatek mimo základní kapitál versus půjčka společníka z pohledu korporace

Společnost může finance při svém vzniku získat ze základního kapitálu od svých společníků. Avšak v dnešní době, kdy si můžete společnost tzv. koupit nebo založit za 1 Kč, to někdy nebývá možné.

Jak tedy tuto pro vás svízelnou situaci vyřešit? Lze buď navýšit základní kapitál společnosti, tyto peníze však už ve společnosti zůstanou a společník s nimi nemůže disponovat. My se však blíže podíváme na další dvě varianty financování společníkem k překlenutí chvilkové tíživé peněžní situace.

Půjčka společníka do společnosti

Z daňového hlediska je důležité tuto půjčku nazývat půjčkou a ne úvěrem. Úvěr totiž musí být vždy úročen, kdežto půjčka může být i bezúročná. Nemusíme jistě připomínat, že je dobré půjčku ošetřit písemnou smlouvou, i když tato forma není vyžadována a může se tedy jednat i o ústní dohodu. 

Pokud si stanovíte, že půjčka bude úročená je třeba přihlédnout i k výši sjednaných úroků. Mělo by se jednat o úroky na trhu obvyklé (zde zákonitě všichni narazí, protože na trhu nelze zjistit výši úroků u půjček od společníků). Úroky se tedy porovnávají s úroky u půjček poskytovaných bankovními institucemi. Navíc musíte provést i test daňovou uznatelnost nákladů (tzv. test nízké kapitalizace), blíže viz § 25 odst. 1 písm. w) ZDP. Zjednodušeně řečeno tento test říká, bude-li sjednaný úrok v rozmezí 0 až obvyklé úroky jedná se o daňově uznatelný náklad pro společnost (musejí být ale i uhrazeny), pokud však bude úrok vyšší než cena obvyklá nebudou pro společnost daňově uznatelným výdajem. Zde si ještě dovolíme upozornit na skutečnost, že v případě, že společník poskytne společnosti nízko nebo bezúročnou půjčku má to daňový dopad na společníka ve formě dodanění bezúplatného příjmu v podobě majetkového prospěchu.

Ještě nastíníme jedno úskalí půjčky od společníka a to sice skutečnost, že půjčka je v rozvaze vykázána jako cizí kapitál a tudíž může v některých situacích zhoršovat postavení společnosti, například při žádostech o dotace, při žádostech o úvěr apod.

Příplatek mimo základní kapitál

Příplatek mimo základní kapitál může být buď povinný (stanovený ve společenské smlouvě) nebo dobrovolný. V obou případech však musí být písemně ošetřen. U dobrovolného příplatku mimo základní kapitál musí jednatel s tímto příplatkem souhlasit a nejlépe je tak učiněno smlouvou. 

Příplatek mimo základní kapitál posiluje vlastní kapitál společnosti, a proto se společnost navenek nejeví jako příliš zadlužená a to i například před finančním úřadem.

Příplatek je pak možno kdykoliv společníkovi vrátit, avšak na rozdíl od půjčky společníka na toto není právní nárok a navíc příplatek lze vrátit jen v rozsahu, který převyšuje ztráty společnosti.

Jak lze vidět obě varianty mají své pro a proti a je tak na jednotlivých společnících a korporacích aby volili správnou variantu dle svých potřeb a dalších skutečností.

Náš tip: Úrokovou sazbu v půjčky můžete stanovit jako průměrnou úrokovou sazbu zveřejněnou pro dané období Českou národní bankou. Hezký přehled je například zde.